Otázka původu života fascinovala lidstvo odnepaměti. Není tedy divu, že existuje tolik nejrůznějších bájí a pověstí, které se jej snaží nějakým způsobem vysvětlit. V dnešní době však víme, že prakticky žádná z nich pravda být nemůže.

Je pravdou, že na tuto otázku nedokáže dát přesnou odpověď ani dnešní věda. Na rozdíl od starých bájí však může nabídnout určité hypotézy, z nichž některé mohou být pravděpodobnější než jiné.

Jednou z těch, ke kterým se přiklání nejvíce vědců, je abiogeneze. Podle této hypotézy život vznikl tak, že došlo ke spojování molekul do stále složitějších a komplexnějších vzorců, výsledkem čehož byly nakonec první proto-organismy.

Zde se samozřejmě jednalo pouze o jednoduché proto-bakterie, které ani neměly buňky tak, jak je známe. Dokázaly se však replikovat, a to bylo nejdůležitější. Nyní se totiž mohly množit samy a nezáleželo na tom, aby se naskytla správná kombinace molekul.

Tento proces byl částečně potvrzen i v laboratoři. Nemohl být však plně úspěšný, neboť ve skutečnosti trvalo statisíce, pravděpodobně však miliony let, než se první organismy začaly samy množit. Podařilo se však doložit vznik organických molekul tímto způsobem, a již to je úspěch.

Dále zde máme také hypotézu komety, kdy se k nám dostaly první jednoduché organické molekuly na kometě či asteroidu, který narazil do Země. Avšak ačkoliv tyto nárazy nebyly v tehdejší době nijak vzácné, neboť Země ještě neměla atmosféru, problém je v tom, že tato hypotéka onu otázku pouze odsouvá dál – kde se vzaly ony zárodky života na kometě?

Zatím tak nejsme o nic blíže řešení, než lidé ve starověku, vyprávějící si báje. Je však velmi pravděpodobné, že s postupujícím vědeckým a technickým pokrokem není až tak daleko doba, kdy se nám ji podaří definitivně rozluštit. A až se tak stane, bude to jeden z největších milníků celého lidstva.