Sehnat velký obnos není zase tak jednoduché. Laik se domnívá, že zajde do banky, kterou má nejblíže, a za půl hodinky bude mít plné kapsy peněz. Nebude, ale to víme všichni. Zato bude mít plnou hlavu lejster, které má přinést. Potvrzení, že má příjem, žádost k tomuto potvrzení a žádost k oné žádosti. Jiné doklady, jako SIPO za poslední století a podobné jsou dalšími, které budou muset být vyhledány a poskytnuty k okopírování. Není taktéž na škodu mít pak s sebou potvrzení o spotřebě toaletního papíru a zubní pasty. Není se co divit, že žadateli o půjčku občas ujedou nervy. A když je mu po půl roce žádání, běhání a potvrzování sděleno, že půjčku nedostane kvůli záznamu v registru, bývá to hodně na hraně. Povahově slabší jedinci začnou škrtit bankovního úředníka, který ovšem za nic c nemůže. Ti silnější se omezí na spousty velmi nemravných nadávek a ti nejsilnější v klidu odejdou, aby zjistili, cože je to vůbec ten registr zač.

Bankovní úředník mě na mysli takzvaný registr dlužníků, které jsou u nás v podstatě dva. Do nich je možno nahlédnout každému, ovšem musí zaplatit dvě stokoruny. (Stav ke desátému měsíci 2021). Jak se tam člověk dostane? Snadno, stačí nezaplatit například splátku za telefon, elektriku, bývalou půjčku, nebo dluh jako ručitel. Nebo skutečně neplatíte, co máte. Takže člověk, který je takto „postižen“ má v bance problém. Ne však u něčeho jiného. Totiž u nebankovní společnosti, která dělá půjčky poněkud jinak. A říká se tomu americká hypotéka bez registru.

Celé kouzlo spočívá v tom, že se vše vyřizuje rychle, skoro bez papírů. Žádná potvrzení nejsou třeba, pouze podklady, které má většinou každý doma někde v šupleti. Takže je musí všechny popadnout a s průkazem totožnosti navštívit místo, které se dozvěděl po telefonu. Zde je pak sepsána smlouva a pokud ji klient podepíše, má do večera peníze na účtu.