Velká většina lidí má problémy pojmenovat strom vůbec, natož latinsky. Ostatně to pro život není potřeba. Dětem stačí říci, že tamto je jasan ztepilý a hotovo. Tedy, pokud vůbec vodíte děti do lesa. Povídat jim, že se latinsky jmenuje fraxinus excelsior už není potřeba. Je to nezapamatovatelné, stejně jako letopočty.

Jeden strom byste však znát měli a zapamatovat jeho název určitě také, protože nevíte, kdy ho budete moci použít. Jde o strom Mytragina speciosa. Nemá český název, zato bohatou korunu listí, které se trhá a suší. Tento obr, no obr, roste jen v jižních částech Asie a může být vysoký i třicet metrů. Většinou však dosahuje výšky tak dvacet pět. Počítá do čeledi mořenovitých a říše hořcotvarých. Má rád vlhko a tropické klima, Proto u nás neroste.

stín stromu

Zmínil jsem listí a jeho sušení. Když jsem tedy napsal A, musím napsat také B. Z toho sušeného listí se vyrábí prášek, no vyrábí, to listí se prostě semele. Tím vznikne výše zmínění věc a ta se vyváží do celého světa. Proč? Protože má podobné stimulační účinky jako známé konopí, tedy jeho sušené části. Jenže konopí je pod zákonem, kdežto prášek z uvedeného stromu není. Určitě jste již o něm někde něco zaslechli a jen si to neumíte spojit. Ano, je to kratom.

sušené listí

Tak jako i spousta jiných, je toto lék, za předpokladu, že je užíván s rozumem a není použit jako každodenní východisko například z úzkostných stavů. Právě proti nim je kratom sice zaměřen, ale rozhodně není určen k dennímu použití, na to dávejte velký pozor.

Tohoto prášku jsou tři základní barvy, ze kterých dvě pomineme. A žlutý kratom účinky si probereme. Nejvýraznější je u něj účinek sedativně/stimulační. Ale protože je zde hranice velmi úzká, je určena žlutá varianta spíše pokročilejším uživatelům. Začátečníci by měli raději sáhnout po jiné barvě. Zelené, nebo bílé. Ale samozřejmě mohou zkusit i červenou.